30. 07. 2014
Ti, co mě trochu znají, vědí, že mám velmi otravnou nemoc, zvanou atopický ekzém. Otravné na ní jsou dvě věci. Jednak to, že se kůže loupe, svědí, je potřeba se o ni hodně starat (několikrát denně mazat), je potřeba se vyhnout mnoha činnostem a obecně je potřeba se v kdečem omezovat. Druhá velmi otravná věc je, že moderní medicína to neumí léčit. Umí trochu krotit příznaky (ale na úkor toho, že se to zhorší v budoucnosti), ale ani netuší, jak to vlastně vzniká. Příjemné překvapení je to, že jsem nedávno objevil něco, co vypadá že alespoň trochu zabírá a teoreticky by to mělo celý problém za nějaký půl rok zahnat.
Narazil jsem na něčí blog o ekzému, kde tvrdí, že se toho zbavil. Popisuje, co všechno pro to dělal a také odkazuje na konzultační firmu, která s tím léčením pomáhá (která tvrdí, že to na tom blogu je zastaralé a že to má jisté nevýhody). Nemůžu říct, že by ve mě ta konzultační firma vzbuzovala přemíru důvěry, ale v zoufalosti jsem se rozhodl zkusit to, že v nejhorším to budou vyhozené peníze.
Základní trik spočívá ve dvou věcech:
Paní z konzultační společnosti mi doporučila jakýsi džus z noni (cosi, co roste někde na nějakém pustém ostrově). Je to, pravda, trochu dražší záležitost. A tvrdila, že první výsledky lze čekat tak za půl roku. Kupodivu, mě se výsledky dostavily téměř okamžitě, možná proto, že mám ekzém sice otravný, ale nijak „hluboký“, zvlášť v lété je takový dost na hranici, že by se chtěl léčit. Takže mu stačí málo.
Samozřejmě, kůže potřebuje dobu na vyléčení, ale už to většinu doby není červené, z části už to docela zmizelo, zbylá část se většinu doby jen otravně loupe, ale nebolí a nemokvá. Je stále potřeba na to dávat pozor a pečovat o to ‒ mazat to, aby to příliš nevysychalo, dávat si pozor, aby se to příliš nerozmočilo, aby se do toho nedostalo moc bordela, nestrkat to do chlorovaného bazénu a tak. A kromě toho džusu mi pomáhá ještě jedna věc. Sůl do koupele. Ono se tvrdí, že to vysušuje, ale také to tu kůži dezinfikuje. On totiž není tak moc problém v tom, že je kůže suchá ‒ tak se jí trochu oloupe, pokud to není do krve, tak to nevadí ‒ ale pokud se mezi ty šupiny dostává nějaká infekce, ono to potom vytváří záněty a červená a jinak blbne. A právě proti tomu pomáhá ta sůl ‒ vysuší ty šupiny, ty se celkem mírumilovně oloupou a kůže pod tím je relativně použitelná a hlavně bez infekcí. Ale musel jsem vyzkoušet několik mořských solí, abych narazil na tu, co vyhovuje.
A na základě těchto věcí jsem došel i k pracovní teorii ohledně ekzému. Kdykoliv se kůži cokoliv nelíbí, řeší to tím, že se oloupe a doroste nová. Ať už je to spálení od sluníčka, poranění, nějaký bordel v ní, rozmočení, nebo alergickou reakce. No ale na to, aby dorostla v nějaké větší ploše, spotřebuje hromadu živin ‒ ať již jsou to cukry (což můžu i docela spolehlivě změřit, jakožto diabetik), nebo různé druhy minerálů. Vystavme kůži tedy špatnému prostředí, řekněme jarním alergiím. Ona se začne opakovaně loupat a dorůstat ve zrychleném módu. A zatím není nic výrazného vidět, protože to stíhá. Ale tím také spotřebovává zásoby minerálů a vitamínů.
Jednoho dne ty minerály začnou docházet. A kůže samozřejmě neumí nijak šetřit ‒ je ve špatném stavu, tak musí dorůstat a horní vrstvu odlupovat. Ale protože minerálů je nedostatek, kůže, co dorůstá, je méně kvalitní. Takže už nevydrží to, co by měla. I když v tuto chvíli špatné prostředí přejde (začne být léto a alergie přejdou), nová kůže, co narostla, je mizerná, takže praská, vysychá a tak podobně. Což je opět špatný stav, takže se řeší tím, že se to oloupe a doroste znovu. A tím se kruh uzavírá.
Takže řešení je dodat těch minerálů a vitamínů dostatek, aby si kůže mohla vzít co potřebuje k opravám. Což samozřejmě chvíli trvá ‒ loupe se od vrchu a než se prooloupe celá, tak to trvá. Nehledě na to, že i vlastní loupání ji trochu poškozuje, pokud jsou šupiny velké a tlusté a ostré. A celková struktura je trochu pomíchaná, po těch letech.
Mimochodem, této teorii odpovídá i pozorování, že většina lidí s atopickým ekzémem je hubená. Tlustý člověk má i větší zásobu minerálů, takže v době krize tu zásobu nevyčerpá úplně. A také tomu odpovídá i to, že když mám kůži ve špatném stavu, cítím se mnohem unavenější. Když nejsou správné minerály a vitamíny, mozek a metabolizmus funguje hůř.
Neříkám, že ta teorie je pravdivá, nebo ta metoda nějak vědecká, ale snad to někomu dalšímu pomůže.