13. 10. 2014
S notným zpožděním, přesto však zveřejňuji zápisek ze soustředění KSP, které se konalo 13.-20.9. Něco oficiálního se o něm dá dočíst zde, ale tady uvedu trochu z organizátorského zákulisí.
KSP už organizuji nějakým tím rokem a, musím se přiznat, nejsem již přespříliš aktivní. Když ale je na soustředění volno pro organizátory, neodmítnu trochu netradiční dovolenou. Místo abych se pasivně povaloval na pláži, přednáším středoškolákům, připravuji hry (a tvářím se, že už jsou celé týdny vymyšlené a ne, že vznikly před 10 minutami a pravidla poslouchají i ostatní organizátoři, protože je slyší poprvé) a snažím se ostatní organizátory přesvědčit, aby se nehádali.
První postřeh ze soustředění byl, že se mi stále ještě nepovedlo předstihnout Martina v množství přednášek, i když jsem se docela snažil a přednášel co chvíli i něco mimo rozvrh (i např. přednášku v průběhu výletu). On také, takže ho asi předstihnout ani nejde.
Druhý, neméně závažný, postřeh byl, že můj černý plášť, který používám k reprezentaci nepřeberného množství postav (od čaroděje až k Darth Vaderovi), není zcela nepromokavý.
Z provozních důvodů soustředění mělo začínat šifrovačkou. V době, kdy jsme vybírali objekt, jsme si zkontrolovali, že na místo jede rozumný autobus. No a měsíc předem jsme zjistili, že autobus zrušili a na místo nejede nic. Měli jsme sice 2 auta, ale otočka z nejbližší stanice vlaku trvala asi hodinu (přestože to bylo asi 30km daleko pěšky) a máme přepravit 40 lidí. Proto se rozhodlo, že účastníci vyrazí na šifrovačku a v cíli je budeme sbírat a dovážet. Ale tam už budou chodit postupně a cíl bude v dostupnějším místě, než železniční zastávka Lipka.
Nějak se ale nedařilo vše, jak mělo, takže večeře a šifry dorazily s notným zpožděním. Mezi tím začalo pršet. A když už se tedy mělo vyrazit, aktivně jsem se nabídl, že se projdu a šifry rozvěsím po lese, společně s dalšíma 2 organizátory. Procházka to byla docela hezká, jen počasí bylo poněkud anglické. Tedy, mlha byla jen, když nepršelo.
A byla to zábava. Ukázalo se totiž, že při tisknutí nulté šifry došlo k chybě. Měla obsahovat část páté šifry a obsahovala ji celou. Takže mnohé týmy rovnou vyluštili šesté stanoviště a vyběhly. Některé z těchto týmů omylem potkaly první stanoviště, vyluštili pozici druhé šifry a šly tam přes místo kde tou dobou už měla viset čtvrtá šifra. Takže jsme je tam potkali, když jsme ji věšeli. No, další 3 týmy jsme potkali jak jdou proti nám a hledají některé stanoviště (původně se plánovalo, že budeme mít náskok a s přehledem všem utečeme, protože šifry nebudeme muset luštit). Jeden tým na nás čekal na šestém stanovišti.
Každopádně, plášť, který jsem měl proti dešti (pláštěnka byla v batohu, který dorazil autem na objekt), fungoval nepromokavě vždy prvních 5 minut deště, poté už protekl. Na druhou stranu, uschnout stihl asi za 2 minuty bez deště. A protože patřím mezi lidi zastávající názor, že když lidé dobrovolně lezou do sprchy, tak déšť také není nic smrtelného, tak mi to ani příliš nevadilo. Jen jsme museli držet docela svižné tempo, a to nejen proto, abychom stihli rozvěsit vše co nejdříve, ale také proto, aby nebyla moc velká zima.
Ale procházky jsou fajn věc, tak jsem si další den (z časových důvodů také již po setmění) prošel trasu ještě jednou a vše zase posbíral. Tentokrát sám.