17. 11. 2014
Ne vždycky vyjde dovolená tak, jak by se hodilo. Občas to doprovází smůla a nepříjemnosti.
Díky 17. listopadu vznikl prodloužený víkend a toho bylo třeba využít. Zvlášť proto, že už jsme s Lysiii dlouho nikde nebyli. A tak jsme klasicky začali procházet slevomat a jiná podobná ekonomická perpetum mobile. Ale už to asi objevilo docela dost lidí, takže většina hotelů, která byla v nabídce, byla plná. No, příště to chce řešit dříve, než 14 dní předem.
Nakonec na nás zbyl nějaký Hotel u Města Prahy, který se nachází v Náchodě (zcela logicky, že). Na slevomatu k tomu byla reklama, že prý to má být v blízkosti Adršpachu. Těch 30km vzdušnou čarou je asi opravdu veliká blízkost, takto je asi celá republika v blízkosti Prahy. Ale když i ten hotel je u Města Prahy, tak asi jen mají divnou představu o vzdálenosti.
Další problém byl zdravotní stav. Já nastydl v pondělí, Lucka ve středu. Takže jsme oba chrchlali (já tedy tou dobou už méně, protože mám asi agresivní imunitní systém a nemocí se zbavuji celkem rychle).
První den jsme se byli podívat na zámek. Ten se ukázal být už zavřený. Tak jsme se šli podívat alespoň na medvědy, kteří jsou v hradním příkopě. Ale ti spali a viděli jsme jen medvědí čumák.
V neděli jsme měli naplánovaný dlouhý výlet, přes vyhlídky a bunkry. Napřed jsme se ale vrátili už z obchodu, kde jsme koupili rohlíky na cestu, protože začalo pršet. O dvě hodiny později jsme tedy vyrazili znovu, tentokrát už do kopce.
V půlce kopce to ale Lucka vzdala, protože se jí, vzhledem k nemoci, špatně dýchalo. A v restauraci, kde jsme se stavili na oběd, už měli jen smažený sýr. Odložil jsem tedy Lucku do postele a šel si obejít bunkry alespoň sám.
Počasí bylo nepříjemné (foukalo a byla dost mlha). A bunkry byly buď malé a rozbořené, nebo zavřené, že prý není sezona. Také nevím, proč byly natřené na zářivě zeleno-žluté barvy. Každopádně, bunkry jsem si obešel.
Výletu tedy bylo o kus méně, než se plánovalo a ještě k tomu většina bez Lysiii. Trochu to spravil dnešek, kdy jsme si došli na vlak do Starkoče. Ušetřili jsme si tím jeden přestup a provětrali před sezením ve vlaku. Také jsem si cestou vyzvedl dvě kešky (ale ničím příliš zajímavé).
Byl zde ale ještě jeden problém. Po obou hotelových večeřích jsem měl vysokou glykemii (do teď nevím z čeho vlastně), takže jsem se ani pořádně nevyspal.
Snad tedy bude nějaká další dovolená lepší. Nejbližší ale bude asi až silvestr.