Veselý víkend

27. 04. 2014

Spolubydlící si pořídil televizi. A aby toho nebylo málo, je to jedna z těch nových chytrých televizí.

Takže jsme samozřejmě začali zjišťovat, jakými všemi způsoby a jak nejpohodlněji přehrávat filmy. Zatím není připojená anténa a nebylo to shledáno jako velký problém. Zato je to připojené k jednomu z počítačů, které se tu nachází (pasivně chlazená bednička s horou diskového prostoru, jediná nevýhoda je, že tam běží Windows). Bohužel, ne celá sbírka filmů se nachází na tomto počítači. A vzhledem k nedostačujícím schopnostem daného OS není vůbec jednoduché přehrát film sídlící na jiném počítači.

Další na řadu přišly flash disky. Pomineme fakt, že některé filmy jsou veliké a FAT file system, který se na většině flashek nachází, nemá rád soubory větší než 4GB. Televize umí přehrávat jen velmi omezené množství formátů. Filmy v kontejneru Ogg jsou zcela mimo hru. A z toho zbytku měla většina těch, co jsme zkoušeli, nekompatibilní zvukovou stopu. Je zvláštní, že video to přehrávalo téměř libovolné, jaké se po tom hodilo, ale zvuk odmítalo.

Nebyla by to chytrá televize, kdyby nemohla být připojená k síti a internetu. Z youtube přehrávat umí, ale přehrát z FTP na místní síti je už mimo mísu. Škoda. Nastoupila obludnost zvaná DLNA.

DLNA je jen nějaká drobná obálka okolo HTTP serveru, na kterém se nachází soubory správného jména. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ten standard nepožadoval úplně zcestné formáty videa, které to má poskytovat. Server to teoreticky může převádět, ale přes veškerou snahu a povolování voleb, se nepovedlo žádný nic takového přesvědčit dělat a posílalo to původní soubory ‒ tedy ty, kterým nešel přehrávat zvuk.

Nakonec tedy přišel na řadu ffmpeg. Po pár hodinách experimentování se mi povedlo zkombinovat jeho parametry tak, aby nejen vyráběl videa, kterým hrál i zvuk, ale dělal to bez zdlouhavého překódování obrazu (takže není třeba rozhodnout se, na který film se budeme dívat asi tak 2h předem a neztrácí to kvalitu). Dokonce umím přibalovat titulky do výsledného filmu. Výsledek se předhodí daemonovi rygel. To je obludnost, která umí kdeco nacpat do DLNA, s hrozným pluginovým systémem, ale kupodivu z vyzkoušených 3 programů funguje nejlépe ‒ alespoň si nenechává soubory od cesty a televize na druhém konci nezatuhává v náhodných chvílích při probírání seznamu.

Takže výsledkem je, že předhodím film skriptu, ten začne chroupat a už v té době si můžu pustit film na televizi. Asi by bylo pohodlnější k tomu počítači nemuset, ale i takto to jde. Rozhodně pohodlnější, než běhat s flashdiskem, nebo kopírovat mezi počítači. Ale přijde mi, že jak jde čas, čím dál tím komplikovanější způsoby jsou potřeba, aby ta elektronika začala poslouchat.

A aby zábavy nebylo málo, v noci na dnešek praskla voda. Takže jsme vytírali a nevyspali se. Ukázalo se, že instalatér použil nějaké tenké objímky, nebo co. Prostě odborník.