03. 08. 2013
Turingův test je metoda, kterou lze údajně odlišit vyspělou umělou inteligenci od té primitivní. Porovnává se v něm, jestli lze odpověď umělé inteligence odlišit od lidské. Proč bych měl chtít, aby moje umělá inteligence (kdybych nějakou napsal) v tomto testu selhala?
Test je popsán takto. Do jedné místnosti posadíme člověka, do druhé počítač s umělou inteligencí. Do třetí místnosti posadíme testujícího člověka. Člověk ve třetí místnosti položí jednu otázku. Libovolnou. Libovolně složitou, jazykově komplikovanou, naivní, či citově choulostivou. Tato otázka je poté doručena do prvních dvou místností a předložena počítači a prvnímu člověku. Jejich odpovědi jsou poté předány zpět do třetí místnosti. Pokud nelze určit, která odpověď pochází od počítače a která od člověka, umělá inteligence prošla Turingovým testem.
Tento test je považován za tu nejvyšší metu umělé inteligence. Projít tímto testem není jednoduché. Co by taková umělá inteligence musela umět? Nejen porozumět otázce, ale vzít v úvahu i další aspekty, jako je lidská psychika, naivita či chybovost tazatele a zkušenosti v jednání s lidmi.
Přesto si myslím, že umělá inteligence, která projde tímto testem, není to, co by lidstvo chtělo či potřebovalo. Proč?
Prvním důvodem je lidská psychika samotná. Pokud lidé budou potkávat umělé inteligence, které budou nerozeznatelné od lidí, bude se většina lidí cítit ohrožená a nahraditelná. Cítíme se být pány tvorstva (ať už to znamená cokoliv a ať už je pravda jakákoliv), lidsky arogantní umělá inteligence by nám nevyhovovala.
Vezměme si to z pohledu oné umělé inteligence. Předpokládejme, že je natolik vyspělá, že si dokáže uvědomit sama sebe. To by, zřejmě, bylo nutné pro úspěšné složení Turingova testu. Ale již dnešní programy dokážou člověka v mnohém překonat. Pokud pustíme počítač zcela ze řetězu, nemají proti němu v šachu šanci ani velmistři.
Tedy, taková umělá inteligence by musela být v mnohém schopnější a dokonalejší, než lidé samotní. Nebylo by kruté ji nutit předstírat že je nějaký vývojově nižší druh? Zkuste vzít člověka, posadit za stůl, namířit na něj lampu a trvat na tom, že teď je žížala. Pokud ho přistihnete při tom, že se dá rozlišit od žížaly, zabijete ho, protože selhal v testu. Samozřejmě, že se bude za chvíli vrtat v hlíně. Ale není to správné.
Hlavní důvod ale, lidí jsou na světě mraky. Nevíme, kam s nimi. Lidstvo se přemnožilo a vytváří to pro jeho vlastní existenci jisté problémy. Proč tedy vytvářet umělé lidi? Dojděte si na fotbal, budete jich mít víc, než vám bude milo (obzvlášť když začnete vykřikovat jméno nějakého klubu). Vybavme umělou inteligenci, co věrně napodobuje lidské chování, umělým tělem a máme problém.
Nebo, jiný příklad. Představme si, že v Turingově testu položíme otázku „Kolik tenisových míčků se vejde do osobního automobilu Škoda 120?“
Odpověď od člověka bude v lepším případě něco jako „Asi tak 15 000.“ V horším případě „S takovou volovinou mi vlez na záda.“
Jakou odpověď očekávat od umělé inteligence? „Do osobního automobilu Škoda 120 se vejde 14 782 tenisových míčků dle normy ISO 7239. Při ponechání místa pro řízení a oddělení míčků od řidiče pomocí sítí můžeme bezpečně přepravit 8 243 míčků. Pro přepravu větších množství lze doporučit dodávky, či, pro množství převyšující přibližně 50 000 kusů, nákladní automobily s korbou. Zajistěte plachtou proti rozsypání na silnici. Přejeme Vám příjemnou hru.“